SPÄŤ
Knihy

Jak nezemřít! – Igor Bukovský: Táto kniha vás šokuje!

Od: Henrieta Karabova 11.10.2017
1 Hviezda2 Hviezdy3 Hviezdy4 Hviezdy5 Hviezd Ohodnoťte článok
Loading...

Choroby srdca a ciev, rakovina, cukrovka, vysoký krvný tlak, Parkinsonova či Alzheimerova choroba (a ďalšie).
Každý rok si vyžiadajú tisíce ľudských životov. Tak to byť ale nemusí. Naučte sa, ktoré potraviny jesť a aké zmeny v oblasti životného štýlu urobiť, aby ste dokázali nielen predchádzať pätnástim hlavným príčinám úmrtia, ale tiež s týmito chorobami efektívne bojovať.

Jak nezemřít „Dr. Michael Greger je človek s hlavou plnou informácií  a so srdcom na správnom mieste! Túto knihu som si kúpil hneď po jej vydaní v angličtine a som nesmierne rád, že bude k dispozícii aj v češtine – vrelo Vám ju odporúčam! Bude to čítanie, ktoré mnohých poučí a niektorých asi šokuje,“ tvrdí známy výživový poradca MUDr. Igor Bukovský, PhD.

S knihou Jak nezemřít objavíte potraviny, ktoré dokázateľne pomáhajú pri prevencii pred ochoreniami a predĺžia vám život!

Vyskytuje sa vo vašej rodine rakovina prostaty?

Odložte pohár mlieka a pridajte do vášho jedálnička ľanové semienka.

Máte vysoký krvný tlak?

Ibištekový čaj účinkuje lepšie ako liek proti hypertenzii, a to bez vedľajších negatívnych účinkov.

Takmer 600-stranová kniha vás zoznámi s prelomovými vedeckými štúdiami, ktoré dokazujú, že potraviny rastlinného pôvodu môžu výrazne ovplyvniť vaše zdravie. Pri čítaní tejto knihy začnete robiť zmeny vo svojom jedálničku. Jednoducho budete musieť, pretože tu nejde len o predpoklady, dohady a „myslím si“. Ide o reálne výskumy, dôkazy, fakty, ktoré vás proste musia presvedčiť. Ide o kontrolované štúdie, lekárske výskumy, ktoré sú nespochybniteľné.

„Jak nezemřít je jedna z najdôležitejších kníh o zdraví, ktorá bola kedy napísaná,“ tvrdí generálny riaditeľ spoločnosti Whole Foods Market John Mackey. „Máme genetický potenciál žiť bez príznakov ochorení a s potrebnou vitalitou až do sto rokov. Kniha je ako presná vedecká navigácia, ktorou by sme sa mali riadiť na našej ceste životom.“

Doktor Greger v knihe Jak nezemřít nepropaguje  vegetariánsku alebo vegánsku stravu. Propaguje spôsob stravovania, ktorý je dokázateľne vyvážený na základe vedeckých odporúčaní: jesť čo najviac nespracovanej rastlinnej stravy, využiť maximálne jej výživovú hodnotu a nahradiť určité potraviny variantmi, ktoré podporujú zdravie.
„Pre väčšinu našich hlavných zabijakov platí, že z 80 až 90% tu hrajú rolu negenetické faktory, ako je práve strava,“ píše Michael Greger.
To, že ste sa narodili napríklad so zlými génmi ešte neznamená, že sa tieto gény automaticky zaktivujú. Svojou voľbou životného štýlu a stravovaním ich môžete „vypnúť“.

Prečítajte si úryvok z knihy Jak nezemřít:

Jsou konzervované luštěniny stejně zdravé jako ty doma vařené?

Luštěniny v konzervách jsou pohodlné, ale mají stejný obsah živin jako ty, které si uvaříme doma? Jedna studie nedávno zjistila, že konzervované luštěniny jsou skutečně stejně zdravé jako ty domácí, jen s jednou výjimkou, a tou je sodík. Do konzervovaných luštěnin se často přidává sůl, takže výsledný obsah soli je až stokrát vyšší, než když je budete doma vařit nesolené.

Když konzervované fazole slijete a propláchnete čerstvou vodou, odstraníte asi polovinu přidané soli, ale zároveň s ní odplavíte i živiny. Doporučuji kupovat konzervované luštěniny bez přidané soli a do pokrmu použít i všechen nálev.
Luštěniny vařené doma bývají chutnější, především co se týká struktury. Fazole z konzervy jsou někdy poměrně rozbředlé, zatímco když je doma necháte pěkně nabobtnat a pečlivě uvaříte, budou lahodné, pevné a přitom měkké.
Vaření ze sušených fazolí je levnější. Vědci zabývající se využitím fazolí v kuchyni spočítali, že vaření z konzervovaných fazolí může být až třikrát dražší, než když pokrm připravíte ze sušených, ale výsledný rozdíl je stejně jen pár centů na porci.
V mé rodině raději utratíme o něco víc a ušetříme si spoustu hodin vaření. Z výchozích surovin si připravuji jedinou luštěninu – na čočku mi trpělivost stačí. Čočka je rychle hotová a nemusíte ji předem máčet. Prostě ji povaříte stejně jako třeba těstoviny v hrnci se spoustou vody, stačí asi půl hodiny. Když se chystáte dělat těstoviny a máte dost času, zkuste do vroucí vody dvacet minut před přidáním těstovin nasypat čočku. Čočka je výborná k omáčce na těstoviny. Když vařím rýži nebo merlík, do rýžovaru přihodím hrst suché čočky, která je hotová zároveň s rýží. Z rozmačkané a ochucené čočky se dá vyrobit skvělá omáčka, do které můžete namáčet zeleninu!
A z Denní dvanáctky si rovnou odškrtnete dvě položky!

Předpisovat kiwi?

Je překvapivé, že v lékařské literatuře byl zveřejněn naprosto neuvěřitelný počet článků o klinických přínosech kiwi. Je snad tento druh ovoce lepší než ostatní druhy? Nebo je to tím, že průmysl, který kolem kiwi vyrostl, má více peněz na výzkum? Je pravda, že jistá země (je to Nový Zéland) má na globálním trhu s kiwi rozhodující podíl, a je proto v jejím zájmu nést náklady na výzkum věnovaný tomuto ovoci. Výsledkem toho je skutečnost, že na nedostatek článků vychvalujících výhody kiwi si rozhodně stěžovat nemůžeme.

Kiwi je jeden z druhů ovoce, které lékaři doporučují svým pacientům trpícím nespavostí (dva plody hodinu před ulehnutím výrazně zlepšují usínání, délku spánku i jeho efektivitu).

Kiwi rovněž pomáhá při potížích spojených se syndromem dráždivého střeva (IBS), provázeným zácpou (dvě kiwi denně pomáhají výrazně zlepšit funkci střeva). Kiwi se zdá být také lepším řešením než nejdůležitější lék na IBS, který byl nakonec stažen z trhu, protože zřejmě způsobil úmrtí příliš mnoha pacientů.

Kiwi také podle všeho prospívá imunitnímu systému. U předškoláků, kteří v rámci randomizovaného testu každý den jedli zlaté kiwi, se snížilo riziko nachlazení a chřipkových onemocnění na polovinu ve srovnání s těmi, kdo byli vybráni, aby naopak jedli banány. Podobný experiment byl proveden i u starších osob, což je další skupina vystavená zvýšenému riziku. Ti, kdo patřili do skupiny konzumující banány a onemocněli zánětem horních dýchacích cest, byli přibližně pět dní nachlazeni či trpěli zácpou ve srovnání s těmi, kdo pojídali kiwi – ti se cítili dobře již po jednom či dvou dnech.
Přibližně jedno ze sto třiceti dětí však může být na kiwi alergické, což řadí toto ovoce na třetí místo nejběžnějších alergenů mezi potravinami (hned za mlékem a vejci), takže je každý jíst nemůže.

Milan Buno, literárny publicista

womangalérie VŠETKY